Svět podle Pernštejnů

V roce 2013 natočila dokumentaristka Zora Cejnová pro Českou televizi pořad nazvaný Svět podle Pernštejnů. Navazoval na celostátní Pernštejnský rok 2012 a zvýšený zájem o tento přední šlechtický rod, který dosáhl svého mocenského vrcholu v 16. století.

Na pořad se můžete podívat v archivu České televize.

 

Rozhlasový pořad Země Pernštejnů

Na sobotu 17. dubna  připravila redaktorka Jana Davidová-Kracíková na stanici Českého rozhlasu Vltava pořad Země Pernštejnů. Spolu se svými hosty se v něm vrací k Vilémovi z Pernštejna a k jeho potomkům, kteří zářili na společenském žebříčku své doby. Pernštejnská příbuzenská síť se v 16. století rozprostírala od Madridu, přes Neapol, Milán až do Prahy. „Pernštejnky“, vzdělané šlechtičny, se těšily respektu u svých současníků, o čemž vypovídá jejich korespondence. Listovat v ní budou a renesanční minulost přiblíží historici František Šebek, Petr Vorel, Pavel Marek. Pořad začíná v 9:50, nebo si ho poté můžete pustit ze záznamu.

Na portrétu od Petra Nikla je Polyxena z Pernštejna.

Rozhovor: 500 let bez Viléma z Pernštejna. Peníze mu tekly z rybníků

O 500 letech renesance ve východních Čechách hovořil v Českém rozhlase Pardubice jeden z účastníků – Adolf Vondrka z Rybničního hospodářství Lázně Bohdaneč. Rozhovor si můžete poslechnout zde:

Web Českého rozhlasu

Covid posunul termín „Requiem za Viléma II.“

Vzhledem k tomu, že soubor Collegium Marianum je aktuálně v karanténě, posune se termín streamovaného koncertu Pardubického hudebního jara „Requiem za Viléma II.“ O premiéře koncertu na sociálních sítích vás budeme informovat.

Vilémova truhla

Organizátoři programu 500 let renesance ve východních Čechách připravili cestovatelskou soutěž s názvem Naplň Vilémovu truhlu. Probíhat bude od začátku května do konce září na 15 místech kraje prostřednictvím venkovních výstavních panelů věnovaných Vilému z Pernštejna a počátkům renesance. Více se dočtete hned po jejím spuštění v samostatné rubrice na tomto webu. Ale pojďme k samotné truhle, která skutečně existuje, je přes 500 let stará a při vzácných příležitostech je dokonce k vidění na pardubickém zámku.

(číst dál…)

Vzpomínka na Viléma z Pernštejna

V den, kdy si připomeneme 500. výročí od úmrtí Viléma z Pernštejna, tedy 8. dubna, bohužel stále nebude možné pořádat akce pro veřejnost. Připravený koncert s názvem Rekviem za Viléma bude možné sledovat pouze online.

(číst dál…)

Renesanční rytíři a bájná zvířata v Litomyšli a listiny Pernštejnů v Pardubicích

V letošním roce si připomínáme 500 let od úmrtí vizionářského šlechtice Viléma z Pernštejna. Jeho rod výrazně poznamenal rozvoj velké části našeho kraje a díky jeho příslušníkům, ale i dalším významným rodům, zde dodnes zůstalo mnoho renesančních památek. Kromě šlechtických sídel jsou i měšťanské domy například v Pardubicích, Moravské Třebové nebo v Litomyšli. Ty všechny chce mimo jiné přiblížit letošní program nazvaný „500 let renesance ve východních Čechách“.

(číst dál…)

Vydání průvodce Po stopách Pernštejnů a renesance v Litomyšli

Renesanční architektura a památky na dobu Pernštejnů v Litomyšli není jen zdejší zámek zapsaný na seznamu UNESCO. Nabízíme vám netradiční procházku plnou nečekaných objevů. V tom vám pomůže malý tištěný průvodce, který je k dispozici v Regionálním muzeu v Litomyšli (Jiráskova 9).

Po stopách kameníka Blažka

Objevte s námi kousek z litomyšlské historie a vydejte se po stopách kameníka Blažka, autora sochařské výzdoby fasády domu U Rytířů. Během naší edukační dílny vracející se do doby slavného Viléma II. z Pernštejna si jako kameníci vytvoříte vlastní domovní znamení, které si následně odnesete domů.

Po stopách kameníka Blažka, edukační dílna pro školy. Objednávejte celoročně na edukace@galerie.litomysl.cz, nebo na tel. 720 972 258.
Pořádá Městská galerie Litomyšl, Dům U Rytířů, Smetanovo nám. 110, 57001 Litomyšl
Poplatek: 20,- Kč za žáka, pedagogický doprovod má vstup zdarma

Dům U Rytířů: unikátní památka z dob renesance v Litomyšli

Renesance v Litomyšli není jen zámek zapsaný na seznamu UNESCO, ale také dům U Rytířů, který najdete na litomyšlském náměstí. Jeho jedinečně zdobenou fasádu vytvořil kolem roku 1546 kameník Blažek, jméno domu dal Alois Jirásek a s jeho minulostí vás seznámí Vladislava Říhová a Pavel Waisser. Poslechnout si je můžete 25. března v 17:30 hodin přímo v renesančních interiérech domu, kde dnes sídlí Městská galerie Litomyšl (Smetanovo nám. 110).

Oslava Světového dne architektury v Litomyšli s netradičními prohlídkami

V rámci oslav Světového dne architektury, v Litomyšli známých pod názvem ArchiMyšl, vás zveme na několik netradičních prohlídek. Prioritně se zaměříme na prohlídky zámku, kam běžný návštěvník nesmí. Oblíbené jsou i prohlídky Od pískovce k laminátu, které provedou návštěvníky nejen všemi budovami v zámeckém areálu, ale také pomyslně všemi staletími stavebního vývoje. Velmi zajímavá bude i komentovaná prohlídka Elišky Rackové věnovaná zámeckému pivovaru. Akci pořádá Město Litomyšl, Státní zámek Litomyšl a další partneři.

Hudba pod sgrafity

Jedním z nejcennějších architektonických prvků zámku Litomyšl jsou sgrafita. Několikrát během prázdnin budou mít návštěvníci možnost užít si výhled na jednotlivá „psaníčka“ z pohodlí lehátek. K zapůjčení budou i dalekohledy, abyste se na vlastní oči mohli přesvědčit, že se ani jedno sgrafitové psaníčko z celkových cca osmi tisíc neopakuje.

Zapadající letní sluníčko překrásně „nasvítí“ zámek z pohledu z Francouzské zahrady. Pro dobrou pohodu vám bude hrát živá hudba. A prodlouženou otevírací dobu bude mít zámecké sklepení se sochami Olbrama Zoubka a Srdcem pro Václava Havla. Akci pořádá Město Litomyšl.

Udělej si vlastní sgrafito – tentokrát pro výtvarníky

Unikátní projekt, při kterém si účastníci kurzu mohou vyrobit vlastní renesanční sgrafito, funguje v Litomyšli již od roku 2012. V rámci oslav renesance bychom rádi pozvali výtvarníky z Litomyšle i okolí, aby vyrobily sgrafito původními postupy, ale s libovolnou tématikou. Vyrobená sgrafita vystavíme v rámci Dnů otevřených dveří památek druhý víkend v září 2021. Kurz proběhne v Regionálním muzeu v Litomyšli a organizován je ve spolupráci s Městskou galerií Litomyšl a Městem Litomyšl.

Nová kniha o renesančním zámku v Litomyšli

V roce 2021 bude vydána publikace s pracovním názvem „Zámek 1568“ autorky Ing. arch. Elišky Rackové, která se dlouhodobě zabývá dějinami a památkovou obnovou litomyšlského zámku zapsaného na seznamu UNESCO. V roce 2018 byla u příležitosti 450 let od položení základního kamene zámku v Litomyšli realizována výstava, která vznikla ve spolupráci Státního zámku Litomyšl a Regionálního muzea v Litomyšli, s finanční podporou Města Litomyšl a Ministerstva kultury ČR. Výstava byla svého druhu ojedinělá a doposud v daném rozsahu nikdy realizovaná. Představila zámek v širokém úhlu pohledu. Zaměřila se i na zajímavosti, skutečnosti méně známé či širší veřejnosti dosud zcela utajené. Právě tyto nové poznatky přinese nová kniha, jejímž vydavatelem bude Město Litomyšl.

Výstava Pernštejnské ženy okouzluje návštěvníky Rady Evropy ve Štrasburku

Ukázka dobových textilií z 16. st.

Štrasburk (Francie)/ Pardubice (21. září 2020) – Východočeské muzeum v Pardubicích a Univerzita Pardubice představily novou putovní panelovou výstavu evropského významu. Jmenuje se Pernštejnské ženy a Evropa a svou premiéru měla ve středu 16. září v sále Rady Evropy ve Štrasburku. Ve Francii zůstane výstava dva týdny.

(číst dál…)

Viktorin Kornel ze Všehrd

Plakát k akci

Před pěti sty lety, 21. září 1520, zemřel v Praze na následky morové epidemie Viktorin ze Všehrd, významná osobnost českého humanismu a vynikající znalec zemského práva. Narodil se okolo roku 1460 do rodiny majetného chrudimského řezníka Januška a jeho manželky Barbory. Dětství prožil v rodném městě, kde absolvoval prvotní vzdělání na věhlasné chrudimské škole. Díky kvalitním vědomostním základům a dobrému finančnímu postavení rodičů se vydal někdy kolem šestnáctého roku věku do Prahy, aby nastoupil na zdejší univerzitu. V té době začínaly u vzdělané společnosti stále více převažovat ideály humanismu, které Viktorina významně ovlivnily.

(číst dál…)

Hrobka v chrámu sv. Bartoloměje vydala nová svědectví

Pardubice – Už v loňském roce byl zahájen nedestruktivní průzkum hrobky Vojtěcha z Pernštejna v chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích. Nejprve sem nahlédla mikrokamera, díky níž získali odborníci základní informaci o uspořádání nepřístupné hrobky a mohli naplánovat její podrobný průzkum. Následně bylo do hrobky nainstalováno zařízení, které 14 měsíců ve dvanáctihodinových intervalech měřilo teplotu a relativní vzdušnou vlhkost. Tento týden, po vyjmutí čidel, připravili odborníci nové spuštění velmi dobře vybavené speciální minisondy, jejíž prototyp byl vytvořen pro dokumentaci původní královské hrobky hrobky císaře Karla IV. v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Sonda dokáže v nepřístupném podzemí provádět celou řadu činností, které slouží ke komplexní dokumentaci, případně i odběru vzorků pro následné přírodovědné analýzy. Získané záběry ještě posoudí specialisté, ale už teď je jisté, že zde archeologové a historici získali nové a dosud neznámé poznatky.

(číst dál…)

Třetí vydání Pánů z Pernštejna

Petr VOREL, Páni z Pernštejna (Vzestup a pád rodu zubří hlavy v dějinách Čech a Moravy),
3. vyd. (rozšířené a doplněné), Praha 2021.

Nové rozšířené a doplněné vydání knihy o dějinách rodu pánů z Pernštejna od historicky doložených počátků na přelomu 12. a 13 století do jeho vymření po meči v době třicetileté války. Kniha je založena na dlouholetém autorově pramenném výzkumu, díky kterému jsou osudy jednotlivých příslušníků pernštejnského rodu podány čtivou formou v kontextu národních i evropských dějin. Text předchozích dvou vydání z let 1999 a 2012 autor rozšířil a doplnil o přehled nejnovějších výzkumů z posledních let, které významným způsobem rozšiřují naše znalosti o historickém významu posledních generací Pernštejnů v 16. a 17. století. Jejichž životní osudy byly úzce spjaty s Pardubickým krajem, kde se nalézaly hlavní rodové rezidence v Pardubicích a v Litomyšli.

Reprodukce obrazu Viléma z Pernštejna od akademického malíře Petra Nikla

Vilém z Pernštejna (1437-1521). Významná osobnost českých dějin jagellonské doby. Příslušník starého moravského šlechtického rodu, který od mládí působil jako vojevůdce na bojištích střední Evropy a jako podnikatel ve finančním sektoru. Zastával významné politické funkce, díky kterým dlouhodobě pozitivně ovlivňoval vývoj právního systému v českých zemích. Zásadním způsobem se zasloužil o prosazení náboženské tolerance, jaká neměla v tehdejší Evropě obdobu. Byl také průkopníkem moderních podnikatelských aktivit a nejvýznamnějším stavitelem rybničních systémů. Jako svoje hlavní sídlo si od roku 1491 budoval zámek a město Pardubice jako velkorysý residenční a fortifikační stavební projekt přelomu pozdní gotiky a rané renesance. Položil základ ekonomické prosperity města. (číst dál…)